Dnešní lednové dopoledne nás navštívila paní Bukričová s kamarádkou a s jejich zvířátky. Navštívily nás tři štěkající slečny. Jmenovaly se Kleopatra, Sibyla a Myška. Dva kocouři, mourek jménem Gek a mainská mývalí jménem Piky, dvě potkanice jménem Svačina a Arnoštka, agama Agi, králíček Casper, krajta a křečík. Bylo s nimi fajn. Se všemi zvířátky jsme se mohli pomazlit, pohladit si je, pohrát si s nimi. Potkanice Arnoštka se nejvíce tulila k panu Karlovi. Králíček Casper byl nejspokojenější na klíně paní Jitky. Psí slečny se různě potulovaly mezi námi, vždy chvilku poseděly tu a zase tamhle. Na agamku bylo chladno, a tak jsme si ji mohli všichni pohladit a zase musela zpátky do vyhřívané přepravky. Zvířátko, ze kterého jsme měli velký respekt, se namotalo na krk aktivizační pracovnici Zdence, ale všichni jsme dostali odvahu a milou krajtu si pohladili. Byl to zvláštní pocit, sáhnout si na hada. Velice rychle se rozplynuly představy o slizkém tvorovi, ta tam byly naše předsudky. Had není vůbec nepříjemný na dotek, je to jako, když hladíte tvorečka ze saténu. Bylo to milé dopoledne a už se těšíme na další setkání nejen s paní Bukričovou, ale hlavně na její zvířátka.
