Při dnešním pošmourném počasí si pro nás připravily holky z aktivizace překvapení, miminka. Zdenka přijela do herny s kočárkem a v něm bylo malé miminko. Byl to novorozený chlapeček a jmenoval se Martínek. Po chvilce přinesly ještě malou holčičku se jménem Kristýnka. V mysli se nám rozjely nostalgické vzpomínky na období, kdy i my jsme byly maminkami a měly své dítka v kojeneckém věku. Všechny jsme si Martínka a Kristýnku pochovaly. Bylo to dojemné. Ty odvážnější z nás si vyzkoušely miminka převléknout. Byla to legrace. Zjistily jsme, že je pro nás těžší poznat, které oblečení patří velikostně na Martínka a které na Kristýnku. Ty z nás, které jsme zkoušely miminka převléknout, zjistily jsme, že už nejsme tak zručné a rychlé. Prostě šlo nám to pomaleji, ale zvládly jsme to na jedničku. Také jsme si povídaly, kolik kdo z nás má dětí. Kdo má holky, kdo kluky a kdo má obě dvě pohlaví. Čas s miminky rychle utíkal a pomalu se blížil konec. Bylo to super. I když většina z nás věděla, že se jedná jen o panenky, chovali jsme se k nim jako k opravdovým miminkům. Jednoduše řečeno, byly jsme dojaté.
